Doktoři 22.díl – Funus za milión
Pouhou náhodou se dozvídají v Počátcích o své výhře v soutěži pořádaném ministerstvem. Počáteční radost je však hodně rychle zakalena zjištěním, že porota v doprovodu televize již zítra hodlá přijet vítězný šek předat osobně. A místo nazdobené vesnice zde najdou poloprázdnou náves. S tím je potřeba hodně rychle něco udělat, pokud si nechtějí utrhnout pořádnou ostudu. Avšak přijít s něčím kloudným není vůbec snadné. Jako nejreálnější se zdá uspořádat slavnost štědrého lovu. Ženské zajdou do lesa na chroští, rybáři zasednou na břeh rybníku a chytnou nějakého toho kapříka a s nějakým kapitálním úlovkem se dozajista vytasí i myslivci. Plán vypadá sice nadmíru pěkně, ovšem s realitou má pramálo společného. Rybáři jsou rádi na pár mřenek a o myslivcích ani nemluvě. Tak tohle snažení by jim u poroty rozhodně neprošlo. Bude potřeba přijít s něčím důvěryhodnějším, i kdyby to měl být pohřeb. Sice je to rouhání, ale milion je milion. To si Panenka i do té rakve lehne, aby pohřeb nimroda Honzy byl co nejautentičtější. Pro Míšu je dost obtížné se sžít s rozdílným životem na venkově. Nejvíce ji štve, jak ji všichni vidí jako nemohoucího invalidu a to včetně Oty. A ona přitom touží prožít normální prázdniny s ostatními dětmi. To velice záhy dochází Brunovi s Natálkou a následně i Filipovi. Ono být n vozíků má i své výhody.